Zpět na všechny články
Mateřské školy
„Mně to nechutná,“ nebo „Tohle maminka nevaří.“ Podobné věty slýchají učitelé v mateřských školách denně. Proč děti ve školce odmítají jídlo a jak je naučit jíst zdravě a s chutí? Objevte naše tipy.
Mgr. Miroslava Strakatá, ředitelka MŠ Maršovice
Přemýšlí děti nad tím, co jedí? Vědí, odkud se vzaly potraviny na jejich talířku? Mají možnost vyzkoušet si přípravu jednoduchého pokrmu? Dáváme jim příležitosti k bližšímu poznávání například jednotlivých druhů ovoce a zeleniny nebo jiných zdravých ingrediencí? Mohou děti s pomocí dospělých samy zpracovat jednoduché pokrmy? Následující příspěvek nabízí inspiraci, jakým způsobem můžeme děti blíže seznamovat s plody a rostlinami, které samy vypěstují.
V mateřských školách se poměrně často stává, že děti odmítají některá jídla. Důvody bývají dětmi uváděny různé, například:
Co se skutečně skrývá za uváděnými důvody? Samozřejmě to mohou být důvody, kdy se dítě může z mnoha různých příčin cítit nekomfortně, ať již po stránce fyzické nebo psychické. Například dítě může ho bolet bříško, hlava, může se také jednat o počínající virózu, dítě může být unavené apod. Nejen dospělí, ale i děti mají někdy „svá trápení“, které nelze podceňovat nebo přehlížet. Pokud je dítě například nevyspalé, rodiče řeší před dítětem své problémy, v rodině se vyskytují hádky, ale může to být také například z důvodu uhynutí domácí mazlíčka a další. Často příčiny psychického charakteru bývají na začátku školního roku, kdy se nově nastoupivší děti seznamují s novým prostředím, personálem mateřské školy, s novými kamarády a také s denním režimem. Nástup do mateřské školy je pro děti významný životní předěl a nějaký čas trvá, než se děti na novou etapu svého života adaptují.
Oproti skutečným důvodům existují také pseudodůvody pro odmítání jídel dětmi. Některá jídla nebo potraviny, které připraví paní kuchařky v mateřské škole skutečně některé děti nemusí znát a odmítají je pro to, že k nim nemají důvěru. Nevědí, jakou má jídlo nebo konkrétní potravina chuť a mají obavy, že jim nebude chutnat. Některé děti odmítají jídlo jen z určitého rozmaru – viz důvody výše, aniž by měly jakýkoliv skutečný důvod.
Pokud dítě odmítá v mateřské škole jídlo, je v první řadě dobré, zjistit, co je příčinou. Pokud vyloučíme fyzickou i psychickou indispozici, ptáme se dětí, proč nechtějí jíst některou potravinu nebo celé jídlo (svačinu nebo oběd). Ne vždy jsou ale děti schopné nebo ochotné nám sdělit, proč nechtějí jíst. Učitelky na třídách mají o dětech přehled a v jejich záznamech mají poznamenané případné zdravotní důvody, například alergie na některé potraviny, různé diety související s onemocněním dětí, pro které nemohou jíst některé druhy jídel nebo potravin. Tyto děti pak mají speciální stravu. Některé mateřské školy však zjišťují při nástupu nových dětí do mateřské školy mimo jiné také to, zda dětem některá jídla nechutnají, nejsou na ně zvyklé nebo k nim mají dokonce odpor. Občas se vyskytuje, že dítě odmítá mléko nebo mléčné výrobky, nejí maso apod. Ať již jsou důvody k odmítání jídla dítětem jakékoliv, není dobré dítě nutit, aby snědlo celou svačinu nebo oběd. Je vhodné je pobízet, motivovat a dbát na to, aby alespoň ochutnalo. Obvykle si děti na to přijdou dříve nebo později samy, když uvidí kamarády a paní učitelky, že také jídlo jedí. Budou zvědavé a budou chtít ochutnat.
Přehnaným nucením do jídla bychom získaly spíše opačný efekt, děti by ke konkrétnímu odmítanému jídlu získaly spíše odpor. Trvá-li nechutenství nebo jen principiálně negativní postoj dítěte ke stravování delší dobu, pak je na místě promluvit si s rodiči a společně se domluvit na dalším postupu. Může se ukázat, že rodina řeší nějaký zásadnější problém (například vztahový, rozvod rodičů, úmrtí v rodině), který dítě sice vnímá, ale neumí jej pojmenovat. Je pak psychicky nevyrovnané, což se odráží právě i na jeho postoji ke stravování a příjmu potravy. Nebo naopak stačí, když si s dítětem doma promluví rodič, bude jej motivovat ke stravování, zajímat se například, co mělo dítě v mateřské škole na svačinu, oběd, jaké to bylo, co mu chutnalo nejvíc apod.
Další alternativou k povzbuzení dětí ke stravování je, když si děti připraví některé jídlo, obvykle jednoduchou svačinu samy s učiteli, popřípadě dalším personálem – asistentkou, chůvou, kuchařkou. Jako příklad uvádím činnosti, které můžeme realizovat v mateřské škole.
V mnohých mateřských školách pěstují učitelé s dětmi různé bylinky, ovoce a zeleninu, ať již na záhoncích školní zahrady, v mobilních záhonech nebo jen truhlíkách. Děti učíme poznávat, co vše rostliny ke svému růstu potřebují a společně o ně pečujeme. Produkty, které na záhonech vypěstujeme, často také s dětmi ochutnáváme a zpracováváme. Venku na zahradě vedeme s dětmi rozhovory o tom, které potraviny jsou pro naše tělo zdravé a které nejsou příliš vhodné. K vyprávění použijeme velké množství obrázků, ale také produkty ze záhonu. Procházíme zahradu, obejdeme záhony a vybízíme děti ke zkoumání jednotlivých bylin a zeleniny.
Záměrem je, aby se děti učily poznávat vypěstované a dozrálé produkty na zahradě všemi smysly. Nejdříve popisují slovně vzhled různých druhů bylin a zeleniny – barvy a odstíny, porovnávají tvar a rozložení listů na různých druzích bylin, jejich velikost apod. Rovněž k bylinkám čichají a sdělují, která vůně se jim líbí nebo nelíbí, popřípadě, co jim vůně připomíná. Poté děti natrhají na tácky lístky různých bylin (například tymián, pažitku, petržel, libeček, bazalku, mátu a další), okurku, rajčata a papriky a vše doneseme do třídy. Produkty společně omyjeme, potom jsme zeleninu nakrájíme a lístky bylin děti natrhají na malé kousíčky. Při této činnosti produkty ochutnávají a vzájemně si sdělují, co jim, jak chutná, zda je to chuť sladká, kyselá, trpká…Navrhneme dětem, že si z bylinek a zeleniny společně vytvoříme zdravou svačinku – uděláme si různé pomazánky, které si děti samy namažou na pečivo. Děti se rozdělí do menších skupin. Každá skupina dětí má k dispozici misku, měkký tvaroh a mléko, které si důkladně rozmícháme. Děti v jednotlivých skupinách se mezi sebou dohodnou, které bylinky si do své tvarohové pomazánky zamíchají – tak, aby každá skupina měla pomazánku s jinou bylinou. Hotové pomazánky si děti namažou na nakrájená kolečka rohlíků a dle své fantazie zdobí kousky různé zeleniny. Hotové jednohubky narovná každá skupina na svůj tác a poté děti ochutnávají vzájemně všechny druhy a zkouší poznat, jaké bylinky jednotlivé pomazánky obsahují.
Děti s učiteli nasbírají na zahradě jablka, která v mateřské škole omyjí a zkouší také okrájet slupky a poté jablka nakrájet na menší kousky. Předškolní děti nejsou samozřejmě vybaveny svými schopnostmi tak, aby okrajování a krájení jablek zvládly. Jde spíše o to, aby si to pouze vyzkoušely a uvědomily si tak, co vše je třeba udělat k výrobě jablečného moštu – nasbírat zralá jablka, umýt je, okrájet a připravit na menší kousky. Je také třeba dbát při této činnosti zvýšené opatrnosti a poučit děti o bezpečnosti. Když jsou jablka nakrájená, vloží je učitelka do odšťavňovače a šťávu z nich společně s dětmi nalévá do připravených hrnečků nebo kelímků. Kelímky si děti mohou ozdobit a do každého vložit brčko. Jablečný mošt si děti vypijí k bylinkovým jednohubkám.
V předškolním věku získávají děti postupně zásadní návyky, včetně stravovacích. Každé dítě je jiná osobnost, má jiné zvyklosti naučené v rodině a každé dítě tedy získává jinak dlouhou dobu také stravovací návyky. Není na místě trvat na tom, aby děti vše dojídaly, zvláště děti, které nově nastoupily do mateřské školy. Je třeba jim nechat časový prostor na pozvolnou a nenásilnou adaptaci a v rámci té jim pak vštěpovat také správné návyky stravování. Pomoci mohou i kamarádi v mateřské škole, které stravování již dobře zvládají – obvykle je děti, které se tyto návyky teprve učí, rády napodobují. Samozřejmostí by měl být vhodný příklad učitelů v mateřské škole.
Zpravidla se osvědčí, když si děti některé jednoduché pokrmy připraví samy nebo se na jejich tvorbě alespoň nějakým způsobem spolupodílejí, pak je většinou velmi láká ochutnat to, co si samy připravily a zpravidla takto připravené jídlo s chutí snědí. Stává se například, že děti odmítají některé druhy pomazánek. V případě, že si pomazánku s učitelem samy připraví, jsou zpravidla také zvědavé, jak jejich dílo chutná a postupně se jej naučí jíst. Podobné to bývá se zeleninou, kterou ne všechny děti jedí. Pokud si ale mohou vybrat například ke svačině z více druhů zeleniny nebo ovoce a samy si ji na talířek nandat přiměřené množství (a popřípadě si dojít přidat), zpravidla si najdou tu, která jim chutná a časem je bude lákat ochutnat i jiné druhy, které jedí jejich kamarádi.
Ke správným stravovacím návykům patří rovněž etiketa stolování. Je důležité učit děti nejen ochutnávat a jíst pestrou zdravou stravu, ale také jim vštěpovat zásady kulturního chování při stolování. K tomu napomáhá mimo jiné, když na děti nechvátáme a z jídla si uděláme rituál, „užijeme si to“. Vhodná forma, jak učit děti kultuře při stolování, je zahrát si například hru „na restauraci“ Zeptáme se jich, zda vědí, jak by se měly v restauraci chovat a zda to zvládnou. Některé děti mohou “hrát“ hosty a další děti obsluhu, při další hře si role vymění. Děti, jež tyto hry zpravidla velmi baví, vedou k osvojování etikety stolování a kulturního chování při jídle.
Kvalitní a vyvážená strava zvláště předškolních dětí je bezesporu velmi důležitá pro jejich zdravý vývoj. Stravování je tedy nedílnou součástí péče o děti v mateřské škole.
„Mně to nechutná,“ nebo „Tohle maminka nevaří.“ Podobné věty slýchají učitelé v mateřských školách denně. Proč děti ve školce odmítají jídlo a jak je naučit jíst zdravě a s chutí? Objevte naše tipy.
Diagnóza vývojové dysfázie obrátí život rodiny naruby. Zjistěte, jak Jáchymovi pomohla ergoterapie a proč je pro něj Edugym s postavičkou Medvídek Edu první aplikací, která mu přinesla skutečný pocit úspěchu.
Společným zájmem učitelů i rodičů je spokojené dítě a jeho přirozený rozvoj. Jak ale vybudovat vztah, kde vládne důvěra místo bariér? Přečtěte si, jak v mateřské škole nastavit otevřený partnerský vztah založený na empatii a bezpečné prostředí.
Využijte šablony OP JAK pro rozvoj dětí ve vaší školce. Přinášíme návod, jak z dotací financovat vzdělávací pomůcky, třeba naši aplikaci Edugym. Otevřete dětem dveře k digitální gramotnosti a posuňte úroveň vzdělávání ve vaší školce na maximum.